Úvaha: Stane se z NVIDIA Skynet?

NVIDIA je předním hráčem na poli umělé inteligence a králem grafických karet. Kde se vývoj umělé inteligence (AI) zastaví? Vyplatí se investice do akcií? A dočkáme se děsivé budoucnosti, kterou známe z filmu Terminátor?

Aktuální inovace v AI technologii

Není to jen o grafických kartách pro hráče a nové řadě RTX 5000, které nastoupí na trh v únoru 2025. Jádrem úspěchu Nvidie je neochvějná motivace posouvat hranice AI. Vlajková loď GPU H100 Tensor Core je toho příkladem. NVIDIA H100 je jedním z nejvýkonnějších grafických procesorů určených pro soukromý sektor, navržený speciálně pro zpracování umělé inteligence. Oproti konkurentům nabízí velkou přesnost při zpracování složitých výpočtů a splňuje ty nejnáročnější požadavky. Odpovídá tomu i cena - okolo 800 000,- Kč.

Je Skynet nadohled?

Někteří mohou tvrdit, že již nyní je NVIDIA takovým Milesem Dysonem - fiktivním vědcem, který měl přímou zodpovědnost za vznik Skynetu ve filmové sérii Terminátor. Pravda, vyhlídky na rok 2100+ mohou být celkem temné, ale hlavní účel AI je zřejmý - má pomáhat, postupem času samozřejmě pod stále přísnějším dozorem člověka. 

Téměř s jistotou lze očekávat, že v budoucnu bude AI králem technologických revolucí. A NVIDIA si je toho moc dobře vědoma, stejně jako investoři. Jak tomu bude ale v budoucnu?

„Přímou odpovědnost nese Miles Bennet Dyson. Ředitel zvláštních projektů v Cyberdyne Systems.
Brzy vyvine revoluční typ mikroprocesoru. Skynet se učí geometrickou rychlostí.
29. srpna nabude sebeuvědomění. Lidé ho v panice chtějí odpojit…“ a zbytek jistě znáte =))

Výhledová budoucnost AI - kvanta

Díky schopnosti řešit složité výpočty mnohonásobně rychleji než tradiční technologie se "kvantový computing" stane klíčovým nástrojem. A budoucnost AI souvisí s kvantovými počty.

Dle šéfa NVIDIA Jensena Huanga je ovšem reálná využitelnost kvantových počítačů ještě několik desítek let daleko. Něco takového pronesl začátkem ledna 2025, a ihned některým IT firmám začaly padat akcie o desítky procent – hlavně těm, které se specializují na vývoj integrovaných kvantových obvodů.

Vyhlídky na rok 2100+ mohou být celkem temné, ale hlavní účel AI je
zřejmý - má pomáhat, postupem času samozřejmě pod stále přísnějším dozorem člověka.

Kvantové technologii v kombinaci s AI ale nelze upřít obrovský potenciál napříč různými sektory.

Jmenuji některé zásadní:

• Farmacie a inovace v medicíně: Zrychlení vývoje léků a přesnější modelování molekul. S tím souvisí zvýšení průměrného věku dožití člověka, vynalezení léku na smrtelné nemoci a také pomyslný absolutní milník – zamezení stárnutí a dosažení nesmrtelnosti člověka.
• Finanční sektor a simulace: Pokročilá analýza rizik a efektivnější optimalizace investičních portfolií.
• Logistika: Optimalizace tras a efektivnější řízení dodavatelských řetězců.
• Zbrojní průmysl: Podobně jako ve filmu Terminátor – AI může podstatně pomoci k vývoji nových zbraní. Bohužel, lidé již od doby kamenné neustále vymýšlejí co nejefektivnější způsoby zabíjení…

Daleká budoucnost AI - hybrid křemíku s organismem

Ještě výkonnějším a efektivnějším systémem pak může být spojení hardwaru s živou tkání. Byť je zatím v kategorii „sci-fi“, již nyní má své pojmenování - syntetická bioinformační technologie.

Tento koncept zahrnuje využití živé tkáně (např. neurony), ve spojení s elektronickými nebo kvantovými obvody. Šlo by např. o biokvantové výpočty, pokud by tedy byly zkombinovány biologické procesy s kvantovým výpočetním výkonem.

Příklady použití by mohly být z říše snů i nočních můr:

• Bionické výpočty: počítání pomocí spojených živých buněk s polovodiči.
• Organická výpočetní technika: technika, která využívá biologických procesů pro zpracování informací.
• Lékařství a věda: transplantace syntetickými nebo „uměle vypěstovanými“ orgány, „lektvar na nesmrtelnost“, teleportace, vynalezení nových prvků, vynalezení perpetuum mobile, vývoj super-paliva, super-baterií a motorů, osidlování jiných planet atd.
• Bezpečnostní opatření a robotika: vývoj super-robotů přesahující schopnosti lidí - tady se celkem reálně dostáváme do scénáře, jaký známe z filmu Terminátor nebo Matrix.

Tyto technologie jsou zatím (a naštěstí dlouho budou) ve fázi výzkumu, ale představují další revoluci ve výpočetní technice. A také představují možnou hrozbu sebeuvědomění AI. Potom ano, v daleké budoucnosti si robot bude moci uvědomit sám sebe. A s ohledem na historii pravděpodobně vyhodnotí člověka jako hrozbu.

Akcie NVIDIA a riziko investic

Jedním z hlavních ukazatelů úspěchu je kromě poptávky a obratů firmy i stav veřejně obchodovatelných akcií. Za poslední rok hodnota akcií NVIDIA poskočila o 146,8%, za posledních 5 let stoupla dokonce o 2108%.

Riziko každý nese sám, tímto nikoho nenabádám k investicím, pouze k zamyšlení. Poslední velký krach na burze se sice stal celkem dávno (v roce 1987 - černý pátek), strašákem je ale i v dnešní nejisté době.

Růst akcií Apple a Nvidie je za posledních 5 let impozantní.

Bonus k článku:  Den decimace československé ekonomiky

Na druhou stranu, i samotné držení finančních aktiv v bance nebo „pod polštářem“ může být také rizikové – vzpomeňme brutální měnovou reformu v ČSSR 30. května roku 1953. V důsledku „velmi efektivních pětiletek“ a hrozeb opozice se Zápotocký s Gottwaldem inspirovali Chruščovem a zavedli novou měnu, která změnila ze dne na den všem životy.

Lidé měli tři dny na výměnu starých korun za nové. Nová koruna zdecimovala peníze v poměru 5:1, u vyšších částek na bankovních účtech dokonce v poměru 50:1. Z našetřených 100 000,- Kč jste dostali jen 2 000,- Kč, což je ekvivalent pádu akcií o 98% za jediný den. Mnoho lidí tehdy raději peníze pálilo nebo házelo do Vltavy, než aby je směnili za pakatel a podpořili vládu.

Tady se neubráním osobní politické poznámce – škoda, že tento (a nejen tento) smutný den československých dějin není připomínán u voleb. Třeba by to některé voliče donutilo alespoň trochu popřemýšlet.

V květnu 1953 nechala vláda občany potopit až na ekonomické dno. Foto: ČTK

Za PPHiFi, Ing. Petr Procházka ml.