Veletrh - Audio,video a domáce kino - Bratislava 2014

Víkend poloviny října patřil v Bratislavě všem příznivcům domácí audio/video zábavy. Výstava změnila letos svůj název na „Audio,video a domáce kino",což rozhodně nepřineslo horší kvalitu vystavovatelů a prezentovaných produktů. K vidění a slyšení bylo několik zajímavých sestav, kterým dominovala instalace nejvyšších produktů McIntosh. Přijet si poslechnout a prohlédnout třeba jenom tuto sestavu určitě stálo za to, protože nic lepšího už McIntosh nevyrábí. Ucelený systém z nejvyšší společnosti doplňovaly reproduktorové sloupy Sonus Faber Lilium, což je druhý nejvyšší model značky. Pár slov o takové sestavě je namístě.

 Ohlasy některých návštěvníků výstavy a konkurenčních vystavovatelů, nejsou jednoznačné, a pokud někdo přišel hodnotit zvuk této sestavy, byl v nesprávný čas na nesprávném místě. Výstavy všeobecně probíhají v prostorách hotelových pokojů a salonů. To určitě nejsou místnosti pro 100% předvedení sestavy za stovky tisíc €. Hodnocení zvuku si žádá měsíce příprav poslechového prostoru s měřením akustiky, sladění konfigurace včetně kabelů, síťové filtrace a zahořování sestavy. Je tedy jisté, že nic z toho se na výstavách neděje a proto je posuzování kvality zvuku jen v představě: „jak by to hrálo, kdyby bylo vše takto nachystáno?" Jaký je tedy správný čas a správné místo? Určitě čas kdy je všechno připraveno k takové prezentaci a správné místo je HIFI studio, které tomu věnuje patřičný čas a vše nachystá pro kritický poslech. V případě zájmu ze strany zákazníka je nejlépe nechat si postavit dům, nebo alespoň poslechovou místnost odpovídající akustickým požadavkům takové sestavy.
 Moje osobní představa jak by to hrálo v takové místnosti nebo ve špičkovém studiu je vyjádřením v procentech o 100% lépe. Na výstavách tedy opravdu není moc prostoru pro kritický poslech a tak mnozí vystavovatelé jdou správnou cestou, kdy své produkty jenom vystavují s tím, že poradí kde poslechnout. Mnohdy je to pro ty vystavované přístroje to nejlepší řešení jak dobře prezentovat špičkové zařízení a neudělat mu antireklamu. Zkuste si představit špičkový závodní vůz a možnost předvést jej jen na polní cestě. Audio za podobnou investici je také potřeba vyvézt z polní cesty, na závodní okruh. Takovým závodním okruhem pro sestavy z vyšší společnosti HighEnd jsou studia nebo jiná speciální místa pro daný účel. Obývací pokoj, který slouží, jako víceúčelová místnost jen málo kdy dokáže splnit náročné podmínky provozu takového zařízení bez kompromisů.

 A tak se vrátíme zpět do bratislavského hotelu do sálu Vienna, který je určitě jeden z nejzajímavějších prostorů který může hotel k takové akci nabídnout. Poslechli jsme hudební ukázky a ne každému mohli být žánrově blízké. Můj závěr z poslechu byl asi takový: V daných podmínkách se pro špičkový zvuk nedalo moc víc dělat a tak poslech s kompromisy na výbornou. Zážitkem estetickým bylo vše umocněno a pohled na takovou sestavu i při hudební pauze je neopakovatelný, jedinečný a výjimečný. Řešení monobloků MC2KW skládajících se ze tří jednotek (vstupní komponent – řídící jednotka – výstupní komponent) dodá trvalý výkon 2000W pro jeden kanál – v tomto případě bylo využito připojení Three-Amp, kdy každé pásmo reprosoustav bylo připojeno samostatným kabelem. Celkem tedy 6 reproduktorových kabelů pro stereo. Tyto monobloky jsou vybaveny technologií Quad Balanced Circuitry ,která slouží k potlačení všech možných druhů rušení. Předřadit takovému zesilovači nějaký další filtr by bylo velmi nevhodné už jen z důvodu jeho možné limitace a bez praktického vlivu na potlačení rušení. Poctivá kvalitní zásuvka ve zdi je pro takový přístroj tím nejlepším řešením, ideální stav je samostatný okruh pro tuto zásuvku s proudovým zatížením 25 – 32 A.

Určitě nechci vystavovatelům nic vytýkat, ale fotografie nelžou. Obrázek nahoře ukazuje na použití kvalitních a drahých kabelů McIntosh v signálové a reproduktorové cestě, zatímco napájení jednotlivých přístrojů podle foto vpravo řeší prodlužovací lišty z Baumaxu za 5€ kus. I tyto snímky ukazují, že sestava v Bratislavě hrála pod hranicí svých možností což by se ve studiu stát nemnělo. Když k tomu přidám velmi průměrnou akustiku sálu Vienna, dostávám se opět k úvodní myšlence, že sestavu jsme si přijeli hlavně prohlédnout. Na posouzení nesporné zvukové kvality takové konfigurace si musíme vyhradit prostor být ve správném čase na správném místě. Jenom shlédnout tuto sestavu stálo za cestu do Bratislavy a velké poděkování vystavovateli, že si dal tu práci alespoň v podmínkách výstavy dotknout se takového zvuku. Kromě dotyku si ale budeme přát i obejmout a na to se těšíme jindy a jinak.